Každá práce je jiná. Není co sjednotit.
Každá práce je jiná v jídelním lístku a stejná ve tvaru: počet, sada výjimek, seznam pro nakládání, časový plán a nabídka. Ten tvar je stejný pro svatbu i pro firemní oběd, a právě proto by vás ta druhá neměla stát večer počítání. Na míru je jídlo, a nikdo nenavrhuje, že by se sjednotilo ono.
Děláme to už roky a bez všeho tohohle.
Děláte, a paměť, která to umožňuje, je opravdu řemeslo. Problém je, že se nedá rozšířit a nedá přenést: ten den, kdy povedete dvě akce naráz, nebo ten den, kdy je člověk, který to všechno nese, nemocný, musí všechno, co bylo v jedné hlavě, existovat ještě někde jinde. Zapsat to není kritika té paměti, je to pojistka na ni.